|
|
Sochařská zobrazení Hérakla v zámeckých areálech Českého království doby barokní. Vybrané příklady
Vlčková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám především plastikami Hérakla v exteriérech vybraných barokních zámků dnešního Ústeckého a Středočeského kraje České republiky. Za cíl práce si kladu sehnat dokumentaci týkající se výzdoby jednotlivých zámků a na jejich základě dále interpretovat zvláště sochařská díla ztvárňující tohoto poloboha, případně některé další sochy nacházející se ve vybraných zámeckých areálech. Dále se zabývám otázkou, jakým způsobem je tento hrdina nejčastěji zobrazován a jakou má plnit v dotyčných areálech funkci. Práce se sestává z teoretické a výzkumné části. V teoretické části se zabývám představením Hérakla v rámci řeckořímské mytologie a charakteristikou baroka a jeho odrazem v uměleckých odvětvích, jako je architektura, hudba, sochařství, literatura a malířství. Ve výzkumné části popisuji stručně historii vybraných zámků, celkovou uměleckou venkovní kompozici a dále sleduji přesnější datace vzniku sochařských děl zobrazujících tohoto hrdinu, jejich autory, využité materiály a zpracování. K výzkumu mi posloužily především rady pracovníků jednotlivých institucí, navštívení zámeckých parků a vlastní fotografická dokumentace, díky které jsem mohla provést deskripci a komparaci jednotlivých děl. Dále jsem využila sekundární literatury, zvláště pak Řecké mýty od Roberta Gravese a...
|
|
|
Hlavonožci a biostratigrafie jurských sedimentárních celků severních Čech
Hrbek, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
V diplomové práci je revidován materiál (převážně ze sbírek Národního muzea a Přírodovědecké fakulty UK v Praze) jurských amonitů severních Čech. Na základě této systematické revize bylo popsáno 23 druhů, 19 rodů, patřících do 7 čeledí. Toto amonitové společenstvo ukazuje poměrné zastoupení boreálních, tethydních i kosmopolitních taxonů. Stratigraficky významné taxony naznačují mnohem delší časový interval sedimentace jurských, převážně karbonátových horninových celků. Tento interval může zahrnovat až 9 amonitových zón. Pilotní mikrofaciální rozbor karbonátů z Peškovy stráně (Krásná Lípa) ukazuje na poměrně velkou variabilitu sedimentačního prostoru. Přítomnost mikritických vápenců naznačuje existenci plošně rozsáhlejších mořských prostor v rámci Českého masivu v období svrchní jury. Je diskutována biostratigrafie a paleogeografie v kontextu svrchní jury Evropy. Klíčová slova: amoniti, svrchní jura, severní Čechy, karbonáty, biostratigrafie, paleogeografie
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Konceptualizace prostoru v historické vědě
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech v období československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. V metodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah k prostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace a posílání pohlednic). Tyto rámce pak určili soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. V závěru práce jsem se pokusil o aplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové o proměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat v 80. letech. Tato proměna časového rámce se projevuje i v prostoru, protože právě v prostoru je čas zvýznamňován. Klíčová slova: prostor, severní Čechy, socialismus, reprezentace, historický aktér
|
|
| |
|
|
Kamenná moře neovulkanických pňů v severních Čechách: poloha, morfologie, míra zvětrávání.
Plecháč, Petr ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Kamenná moře jakožto indikátor vývoje krajiny se specifickým mikroklimatem jsou prezentována v mnoha vědeckých publikací. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na zjištění vztahu mezi tvrdostí kamenných bloků a příjmem potenciální radiace, se zhodnocením morfologie, polohy a místních podmínek. V rámci vybraného studovaného území v severních Čechách bylo zaznamenáno celkem 73 kamenných moří, z čehož bylo vybráno 22 lokalit pro bližší šetření. Z výsledků statistických analýz byl prokázán vztah mezi příjmem potenciální radiace a míry navětrání kamenných bloků. Analýzy dále ukazují na vztah mezi tvrdostí kamenných bloků v kamenných mořích a orientací moří ke světovým stranám, který se ukázal jako signifikantní. Provedené testy analýz jednotlivých třetin (výškových) kamenných moří ukázaly na možnost pohybu kamenných bloků po svahu dolů.
|
|
| |
|
|
Mezi tradicí a modernitou: město v průmyslovém věku. Severočeská architektura v první polovině 20. století
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se na její podobě podepsala následující období. Charakteristickým znakem zdejších měst je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž vzájemně koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a vzájemně ovlivňovali Češi, Němci a Židé a odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Práce se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Jejím cílem je tento "druhý proud" kultury zasadit do širšího středoevropského kontextu, najít a definovat specifika stavební produkce českých Němců. Za tímto účelem byla zvolena trojice průmyslových aglomerací, Ústí nad Labem, Liberec a Jablonec nad Nisou, které jsou zároveň srovnány s obdobnými lokalitami v českém (Plzeň) i německém (Saská Kamenice) prostředí.
|
|
| |
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
host ::
RSS.